Díky EU se nám hezké věci tak nějak vypařují. Právě jejich normy o bezpečnosti prý architektům brání, aby bylo zábradlí jak funkční, tak i bezpečné.

Když trošku odbočíme, tak například díky těmto normám se nám vytratilo specifikum některých měst. Například jste si pamatovali, jaké tam měli zastávky. A když jste se pak dívali po nějakých létech na fotky, věděli jste kde to je. Každé město je mělo jiné. Nyní jsou všude stejné a všude nic moc. Totéž i zastávky vlakové. Všude je to stejné, takže pokud neuvidíte ceduli, netušíte, kde jste. Ano, je to moderní, pro někoho možná i hezké, ale je to také škaredě uniformní. Malé zastávečky, třeba ze dřeva byly přítulnější a hezčí. Ale pryč od tohoto tématu.

Je jasné, že stavba musí pokračovat rychle, takže se tam naplácá zábradlí, které se dá vyrobit rychle a krásu se vůbec nehledí. To je ovšem škoda. Pokud jste byli někdy na nějakém zámku či hradu, jistě vás průvodce upozornil na zábradlí, která jsou vlastně uměleckým dílem. Takovým, které se dnes již nedělá, protože by to stavbu zdrželo a bylo by to asi kapánek dražší.

Dnešní materiály jsou o mnoho pevnější a mají delší výdrž. Většinou se třeba o dřevo musíte starat, proto se vyrábí z materiálů takzvaně bezúdržbových. Takže například můžeme vidět zábradlí skleněné nebo nerezové zábradlí. Ovšem nejčastější bývá kombinace těchto dvou materiálů.

Na fotkách zde přiložených nerezavějící materiály nehledejte, fotografie slouží jen jako doplněk tohoto článku a dalo by se říci, že jsou jen a pouze ilustrativní.

Je docela dobře možné, že si právě stavíte dům, nebo chodíte někomu ho pomáhat stavět. Popřípadě nějakého stavitele znáte. Zkuste se podívat na firmu, která nabízí zábradlí různých druhů, různých kombinací a různého způsobu uchycení. Podíváte se na ně tak, že kliknete na odkaz v článku uvedený a ten vás na tuto firmu nasměruje.