Kartotéka česky zvaná lístkovnice označuje setříděný soubor papírových záznamů s různými údaji. Jednotlivé dokumenty můžete řadit podle abecedy, chronologicky podle času, podle číselného označení, podle bydliště. Jedná se o evidenční a informační pomůcku, která je využívána ve zdravotnických zařízeních nebo knihovnách.

Kartotéky mají svou historii. Přírodovědec Carl Linné potřeboval v 18. století vytvořit systém k organizování dat, který by se dal rychle přerovnat. Lístkový katalog v té podobě, kterou známe dnes, objevil v 19. století Melvil Dewey.
Kartotéky byly časem do jisté míry nahrazeny počítačovými databázemi, ale své nezastupitelné místo mají. Obvykle data evidujeme v digitální i analogové podobě. Představte si situaci, že v ordinaci vypnou proud a kvůli toho, že není dostupná databáze s „digitální kartotékou“ se nebude ordinovat. Naštěstí je k dispozici klasická kartotéka s daty, které známe jako zdravotní karty.

Mají své opodstatnění i v digitální době

Kartotéky ovšem využijete nejen ve zdravotnictví, knihovnictví a podobných oborech. Kartotéky mají své opodstatnění v podstatě všude.
A to platí i pro Vás, protože kvalitní kartotéka Vám ušetří mnoho času .

Na trhu najdete takové, které Vám budou maximálně vyhovovat a které budou příjemným oživením kancelářského interiéru. Záleží na Vás, jak budete dokumenty řadit. Ovšem ve Vašem případě zřejmě bude nejvhodnější chronologické řazení, kdy nejnovější dokumenty by měly být co nejvíce vepředu a nejstarší vzadu. To se týká například dokumentů jako dodací listy, zakázkové listy, účetnictví za jednotlivá období. U některých dokumentů je zase výhodnější abecední dělení. Například u personalistiky. Spisy s informacemi o jednotlivých zaměstnancích budou určitě řazeny podle abecedy, stejně tak spisy Vašich zákazníků (smlouvy a další dokumenty).